Ondřej Tyl

Začínal jsem jako obchodník a skončil jako generální ředitel. Mezi tím bylo 20 let, stovky nástupů nových lidí a spousta rozhodnutí, u kterých jsem si byl jistý, a neměl jsem být.

Dlouho jsem si myslel, že problém je v čase. Že kdybych ho měl víc, stihl bych být lepší šéf, lepší dodavatel a doma taky lepší. Chtěl jsem být nejlepší ve všech třech rolích najednou a divil se, že mi to nevychází. Trvalo mi léta, než mi došlo, že to nebyla otázka času.

V roce 2026 jsem předal vedení a začal od nuly. Ne proto, že bych měl plán. Spíš proto, že jsem přestal mít chuť odkládat otázku, co dělám, když si to určuju sám.

Proč jsem napsal knížku

Moje babička napsala svou první knihu v 93 letech. Pohádky, které nám s bratrem vyprávěla před spaním. Dnes, když už tu není, v té knize slyším její hlas, jako by seděla vedle mě.

Tak jsem to zkusil taky. Původně to nebyla knížka, byl to soukromý vzkaz mým dvěma dětem, pár stránek o věcech, na které jsem přicházel 20 let při budování firmy a které se ve škole neučí. Pětkrát jsem to smazal, protože to znělo jako kázání. Šestou verzi jsem už nechal, a přidal do ní i to, co se mi nepovedlo.

Samo se to rozložilo do 28 dní. Den 29 je první den, kdy knížka končí a čtenář jde dál sám.

Co dělám teď

Píšu a mluvím s lidmi, kterým nestačí přečíst a odškrtnout. Většina z nás netrpí nedostatkem informací. Spíš nám chybí struktura a termín, a to se z videí na internetu nedá stáhnout.

Nejsem hotový člověk, který to má vyřešené a přišel to vysvětlit. Půlku principů z vlastní knížky pořád trénuju. Někdy to jde, někdy ne.